Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zpráva o Velké cestě (13.)

22. 07. 2017 20:34:36
U čtení následujících řádků vítám známé i náhodné zabloudivší. Koneckonců, cesta je někdy i o bloudění. Přináší však občas i příhody zábavné, někdy očekávané, někdy naopak. Sbírkou toho všeho může být následující povídání.

Kniha druhá: Maďarsko

6. kapitola: Konec Velké cesty (8. července 2017)

Poslední den svého cestování plánuji zastávku v lázních Mosonmagyaróvár v severozápadním cípku Maďarska. Neděste se toho předlouhého názvu. Vznikl jen spojením názvů dvou měst (něco jako u nás Brandýs nad Labem - Stará Boleslav). Jednu část tvoří Moson [mošon] a druhou ten zbytek. Když to trochu rozebereme, tak magyar [maďar] je jasné, ó znamená starý a už od včerejška víme, že vár je hrad. Takže prostě a jednoduše: Maďarský Starý Hrad. Ale pojďme hezky od začátku...

Plánovač tras tvrdí, že nejkratší cesta vede přes výběžek Rakouska. Věřím a jedu tudy. Za Fertődem tedy přejíždím hranici, přičemž mě sleduje rakouský policista. Focení si patrně nevšiml. Na fotce ho uvidíte možná až na druhý pokus.

Projedu čtyři rakouské obce (Pamhagen, Wallern im Burgenland, Tadten a Andau). Po nějakých 17 kilometrech stavím a fotím zvláštní kombinaci vinic a větrných elektráren. O pár metrů později se ocitám opět v Maďarsku.

Mosonmagyaróvár má tu nepříjemnou zvláštnost, že u lázní je parkoviště pouze placené. Většinu drobných jsem buď utratil nebo nechal na diškrecích, a tak přemýšlím, jak věc vyřešit. V okolí je sice pár krámků a restaurací, ale v době mého příjezdu už jejich majitelé obvykle nemají co vyměňovat. Parkovací automat naštěstí funguje i na eurové mince. Kurs 240 forintů za jedno euro je sice trochu zlodějský (touto dobou je to tak 300-305 Ft), ale neřeším to. Je sobota a platí se jen do 14. hodiny, takže je to za pár drobných, kombinovaně v obou měnách.

Průčelí vstupní budovy vypadá v těchto dnech trochu nedodělaně. Jak zjišťuji uvnitř, lázně nedávno změnily provozovatele. Jméno starého na budově už není, jméno nového tam ještě není.

Stejně jako v poslední dny teplota letí k třiceti stupňům, dnes snad rychleji než kdykoliv předtím. Bazénky s teplou až horkou vodou zatím obcházím ...

... a jdu rovnou k plaveckému bazénu. Ten je oproti ostatním, které jsem dosud navštívil, také trochu jiný. Snad o pár stupňů teplejší, ale hlavně voda není ředěná. Jinými slovy je to jen vychladlá voda z termálních pramenů. Poznáte to už podle její chuti, pokud se vám podaří trošku si cucnout. Je to prostě takové slané.

Obloha je sice spíše polojasná, ale horko je i tak. Po obědě přesto dávám na chvíli přednost lenošení v teplejší vodě. Bazény už jste viděli, tak místo toho přidám obrázky z odpočívací místnosti.

Okolo třetí hodiny se rozhoduji vyrazit domů. Shodou okolností začne pršet, než vyjdu za šatny. Jestliže má platit poučka, že přes Rakousko vždycky prší, toto se zdá být neklamnou předzvěstí.

Ještě než se mi povede vymotat se z města, dosahuje moje Fabia hranice 200.000 ujetých kilometrů. To jsem prostě musel zastavit...

Stavím ostatně několikrát - to vymotání z města totiž není bez problémů a několikrát stavím a hledám v mapě. Směrovky k hledané dálnici M1 sice ve městě občas jsou, ale mám takový pocit, že na další křižovatce vždycky chybí. Vždycky zvolím směr, který mi připadá logický, ale po nějaké chvíli zjišťuji, že je to zase špatně. Několikrát se otáčím a městem jezdím sem a tam. Nakonec se přece jen nějak trefím a nalézám směrovku na dálnici, umístěnou až těsně před nájezdem na ni. Takže v tuhle chvíli bych se možná už obešel bez ní. Pro cizince bude možná zajímavá tím, že jsou názvy měst nejprve uvedeny maďarsky. Odhadnout výslovnost názvu Vídně Bécs asi těžké nebude (čte se [béč]), zato přečíst správně název Bratislavy Pozsony [požoň] už bývá tvrdším oříškem.

Využívám maďarskou dálniční známku a ujedu posledních 13 km před hranicí s Rakouskem. Na ní čeká malé zdržení v podobě hraniční kontroly. Na mě sice pouze mávnou, abych jel, tu krátkou frontu si ale musím vystát stejně.

V tu dobu ustává déšť. Rakouská spolková země Burgenland se navíc snaží dostát svému reklamnímu sloganu "slunečná strana Rakouska" (Die Sonnenseite Österreichs). Pokud se snažíte zjistit, co je to přede mnou na silnici, tak nic. To se jen v okně odráží parkovací lístek z Mosonmagyaróváru, který jsem zapomněl dát pryč.

Cesta Rakouskem probíhá klidně a bez problémů. Aut cestou moc nepotkám, a oproti zvyklostem či pověrám dokonce ani nekáplo. Občas zastavím na něco k pití. Při jedné kávové přestávce přemýšlím, jestli v Rakousku udělali stejnou chybu jako kdysi soudruzi z NDR.

Kolem tři čtvrtě na devět přejíždím u Dolního Dvořiště rakousko-českou hranici. Už před ní s koncem dálnice provoz trochu zhoustl, což vydrží až do Budějovic, než se auta rozdělí do několika směrů a zase se dá trochu jet. Stavím asi 35 km před Pískem a fotím si soumrak.

Tma padne v Písku, ale to už je provoz minimální. Dám ještě krátkou pauzu a vyrážím na poslední desítky kilometrů. Přesně 10 minut před půlnocí stojím na parkovišti před domem. Pokouším se o důkaz, že jsem opět doma, ale lepší fotka potmě prostě udělat nejde.

Po 10 dnech, 3 hodinách a 20 minutách cestování hlásím 2735 ujetých kilometrů. A abych byl úplně přesný, tachometr k tomu napočítal ještě o půl kilometru navíc.

Autor: Jaroslav Babel | sobota 22.7.2017 20:34 | karma článku: 8.60 | přečteno: 219x

Další články blogera

Jaroslav Babel

Zpráva o Velké cestě (12.)

U čtení následujících řádků vítám známé i náhodné zabloudivší. Koneckonců, cesta je někdy i o bloudění. Přináší však občas i příhody zábavné, někdy očekávané, někdy naopak. Sbírkou toho všeho může být následující povídání.

21.7.2017 v 22:48 | Karma článku: 8.75 | Přečteno: 185 | Diskuse

Jaroslav Babel

Zpráva o Velké cestě (11.)

U čtení následujících řádků vítám známé i náhodné zabloudivší. Koneckonců, cesta je někdy i o bloudění. Přináší však občas i příhody zábavné, někdy očekávané, někdy naopak. Sbírkou toho všeho může být následující povídání.

21.7.2017 v 10:32 | Karma článku: 8.30 | Přečteno: 168 | Diskuse

Jaroslav Babel

Zpráva o Velké cestě (10.)

U čtení následujících řádků vítám známé i náhodné zabloudivší. Koneckonců, cesta je někdy i o bloudění. Přináší však občas i příhody zábavné, někdy očekávané, někdy naopak. Sbírkou toho všeho může být následující povídání.

19.7.2017 v 13:08 | Karma článku: 9.14 | Přečteno: 264 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Ervín Dostálek

La Manga: Cílem je léčivé bahno "Velkého rybníka" Jeleního ostrova španělského Středomoří

Brodíme se mělčinou slané vody mořského zálivu označenou bójemi na Jelení ostrov. Už kdysi staří Římané pod názvem Paulus a pak i Maurové, nazývající tuto oblast Al Buhayrat Al Qsarand, poznali přednosti zdejší přírody a teď i my.

21.10.2017 v 8:20 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 1 | Diskuse

Ervín Dostálek

Opravdu severská romance 10: V Bergenu průměrně prší 213 dní v roce, my ale měli slunečno

Světové firmy v nádherných domech z 18. st., v přístavu lodě z celého světa, plody moře kupované přímo od rybářů, 1 lanovka a 1 pozemní dráha na kopec nad městem, jež vzniklo jako "zelená louka mezi horami", bývalá metropole země.

20.10.2017 v 8:50 | Karma článku: 5.57 | Přečteno: 83 | Diskuse

Jan Vaverka

Baskicko – 3. díl: Cesta do Baskicka

Do Baskicka je to z České republiky zhruba 1800 km. To je dost daleko na to, aby cestování autem, autobusem nebo vlakem zabralo hodně času. Jak se tedy sem dostat, když většina přímých letů od nás léta do Madridu nebo Barcelony?

20.10.2017 v 8:20 | Karma článku: 5.26 | Přečteno: 88 | Diskuse

Michal Dokoupil

Jak v Kambodži utéct z civilizace

Pod jménem Kambodža si každý vybaví dvě věci, Angkor Wat a Rudé Khméry. Já ale při svých návštěvách postupně prozkoumávám i další části a zajímavosti této divoké země. Tentokrát jsme zamířili na pobřeží.

19.10.2017 v 14:30 | Karma článku: 9.96 | Přečteno: 304 | Diskuse

Jana Schlitzová

Zřícenina Lopata

Zřícenina Lopata, název trochu zvláštní, ale rozhodnutí udělat si tady procházku, byl báječný. Vystupujeme na skalní plošinu, kde se hrad nacházel. Ohýnek a voňavé buřtíky umocňují romantiku na Lopatě.

19.10.2017 v 11:46 | Karma článku: 13.28 | Přečteno: 397 | Diskuse
Počet článků 108 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1462

Zdravotní sestra.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.