Neni

Cestina dokazuje dnes a denne, jak se dokaze obejit bez ova v ceskych prijmenich Koci, Tacheci a media uctive nevrazeji ova Katerine Emmons, Katerine Jacques, Dare Rolins a jinym Ceskam, ktere si to vydupaly a nedejbozejaknekdodaova. Ruskam vrazi extra ova, u asijskych prijmeni nevi kudy kam, tak to nechaji, ale jakakoliv cizinka, beda... Penelope Cruzova (bacha, nekdo by si mohl myslet, ze je to chlap), a pak podle rozmaru prechyluji lidi, kteri konci na samohlasku, nekdy vidime Winehouseova, Winehousova a nekdy Winehouse (aleluja, nechali ji prijmeni bez przneni).

Re: Neni

Jen takový detail - Darina Rolincová není Češka, nýbrž Slovenka...

Proč nejsme v přechylování důslední?

Pamatujete na krasobruslařku jménem Tara Lipinski ? Proč ji naši televizní moderátoři označovali jako Lipinskou. Když ová, tak ová, takže buď Lipinskiová, nebo by to měl pan Černý srovnat jako Zuzanu Kocumovou.

Re: Proč nejsme v přechylování důslední?

A ruské příjmení Tolstaja by se mělo důsledně přechylovat na Tolstajaová.

ano,

je nutné

Ad: Čeština je flektivní jazyk

Opravdu je, a proto flexi vyžaduje - k ní patří i přechylování. 

Základní pravidlo zní: skloňujeme, a tudíž i přechylujeme, KDE JE TO MOŽNÉ.  Tedy Ha Cam Yuen nebudeme ani skloňovat, ani časovat, i když je to dívka, která si říká u nás Zuzka :-) Zato paní Achamp-Pongová se přechyluje i skloňuje, protože to jde, i když je křestním jménem Dagmar, a to se skloňovat MŮŽE, ALE NEMUSÍ.

Čeština díky flexi umí i zdrobňovat. Až budete zamilován do Švýcarky Anny, nesmíte jí prznit jméno na Aničku, Andulku, nadávat jí Ančo, Andulo - neb domaje  jen a jen Anna, popř. kleine Anna. Budeme tedy v Česku malé Emmonsové říkal /litl džulija/ místo Julinko?

Re: Ad: Čeština je flektivní jazyk

Máme štěstí, že nemáte pravdu, protože podle vás bychom museli taky přechylovat Tachecíová, Šerýchová, Krejčíová, Janůová. A stejně špatně jako češtině rozumíte i jiným jazykům. Kdybyste někdy vyrazil z rodné osady dál než do na jarmark první vsi, tak kdyby tam nějaká Anna s vámi chtěla ztrácet čas, můžete jí říkat Ännchen, Annelein, Annechen, Anni, Annele, Anniechen, Anina, Anita, Anja, Antje, Annie, Annina, Annetta, Annette, Anette, Annuccia, Anita, Annita, Annett, Annarella, Annella, Annettina...

Autor má naprostou pravdu

Ještě by bylo vhodné nijak nebránit cizinkám i našim ženám používat svá rodná příjmení.Zákon sice trochu nejasně toto  připouští, ale na matrikách jasno nemají. 

Opravdu bychom se jako pitomci již chovat neměli a jazykovědci by se měli zabývat vědou.....

A co Alice Cooperová a Evelýna Waughová?

To být jednoduché!

Vy nemuset skloňovat vůbec.

Re: To být jednoduché!

Vy tady ovšem prznit časování sloves, nikoliv skloňování podstatných jmen.

V lecčem jste se strefil,

přemíra přechylování se mi zhusta taky příčí. Ovšem přiznávám, že mně v podstatě vyhovuje současný stav, kdy je víceméně ponecháno na vůli každého, zda a kdy užije podobu přechýlenou či nepřechýlenou, podle toho, nakolik to pro srozumitelnost projevu pokládá za podstatné. Ostatně i u žurnalistů a moderátorů bych byl pro, aby se to obešlo bez striktního nařizování - nechť se každý autor či komentátor rozhodne sám. I mně se sice zajídají přechýlení nadbytečná či nelogická (Anna Kareninová, Céline Dionová, Marilyn Monroeová, Sonja Heniová...). Respektuji, že použitelné a srozumitelné je i "hybridní" řešení, které se někdy v současnosti začíná objevovat: "... se dostavila Hillary Clinton..." - "... zbytek setkání proběhl již bez Clintonové."

Jsou ovšem případy, které mne ještě nedávno dost vytáčely, dnes jsem taky smířlivější, a když někde čtu "George Sandová," pokládám to i nadále za zhůvěřilost, ale už se nad tím jen zašklebím.

Re: V lecčem jste se strefil,

Já zase považuju za zhůvěřilost, když někde čtu "George Sand". Ve Francii se to jméno píše GeorgeS.

Čeština používá při přechylování jmen také cit.

I proto mám Gretu Garbo, ale Annu Frankovou, Edit Piaf, ale Margaret Tatcherovou, královnu Alžbětu, ale prince Charlese. Proč Charlese a ne Karla, proč Alžbětu a ne Elisabeth? Protože máme kromě pravidel také cit. Dnes je problém v tom, že nám ze světa proudí tolik nových jmen, že si s nimi nevíme rady. Nechte to být, vypořádáme se s tím časem. Ostatně asi opravdu máme zlaté časy, když tolik řešíme přechylování, které je mimochodem naprosto normální i v jiných slovanských jazycích.

Re: Čeština používá při přechylování jmen také cit.

Výborný postřeh! Děkuji. Ono přechylování či nepřechylování cizích ženských jmen vychází z toho, je-li základ jména v mužském rodu sklonný, nebo nesklonný. Pro nesklonná mužská jména se ženské ekvivalenty nepřechylují, protože to není třeba. Čeština je narozdíl od jiných jazyků, tak pružná, což řadě lidí, nejenom zde mate v jejich (ne)znalostech.

Opravdovou třešničkou na dortu je přechylování ruských

příjmení, která už jsou přechýlena v originále. Zatímco Rusové si vystačí s Ivanov-Ivanova, my to ženské příjmení musíme přechýlit "na kvadrát" na Ivanovová. Přitom ten ruský tvar dostatečně jasně vyjadřuje, že jde o ženské příjmení, není tedy nutno ho zdůrazňovat tím přiblblým -ovová.

Re: Opravdovou třešničkou na dortu je přechylování ruských

Pane, hrubě se mýlítre a zřejmě vůbec netušíte , že jsou mužská ruská jména zakončená na ov - ženský ekvivalent je pak přec hýlen příponou -ova řekněme podle vašeho příkladu řekněme Ivanov - Ivanova a pak jso možská jmména s koncovkou ovov, k nimž ženský ekvivalent, přechýlený již koncovkou -a končí na -ovova.. Příklad: Muž se jmenuje Kočevnikovov, jeho žena Kočevnikovova, Je to podobné, jako když v češtině existuje příjmení Vašek - žena Vašková a současně Vaškůj - Vaškůjová, kde v ženském příjmení je zdvojené přivlastnění, čili přechýlení. Což vás možná překvapuje, ale jen to svědčí, že neznáte ruštinu, takže jste udiven vlastně svou vlastní hloupostí.