Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Podzimní miniatura (5.)

Ačkoliv moje cestovatelské deníky už drahnou dobu překračují rámec ryze letního vyprávění, letošní rok je v tomhle ohledu přece jen trochu výjimečný. Plánované to nebylo, ale to už tak bývá. Tak letos popáté - a určitě naposledy.

5. kapitola: Falešní přátelé (29. října 2022)

Poslední dny dovolené jsou zvláštní, a je úplně jedno, která roční doba zrovna panuje. Ještě tak možná rána bývají stejná jako jindy, je přece třeba se před cestou domů aspoň trochu posilnit.

Jenže to je taky zpravidla ta poslední akce, která snese přívlastek dovolenková. Pak už přichází čas balení a dalších příprav k odjezdu. Ten je tady stanoven nejpozději na desátou hodinu. Stíhám ho v pohodě, na cestě jsem už deset či patnáct minut po deváté. Se Slovinskem se loučím rychle, na hranice je to jen pár minut. To je doba, kterou nijak výrazně neprodlouží ani hustá mlha. 

Ta je ale za hranicí trochu na obtíž. Z pohledu Rakouska je tohle tak trochu zapadákov - dobře, tak tedy periferie - a nevedou tudy žádné důležité cesty. Zato je to tu samý kopec, prostě terén náročný přinejmenším do té doby, než se dostanu na dálnici od Grazu do Vídně. Příroda prostě má smysl pro humor, tady mám jasný důkaz: jakmile jsem na dálnici, vyjasní se. Tím začíná řetězec několika příčin a následků. Slunečné počasí je samozřejmě a okamžitě znát i na teploměru. Což se následně projeví tak, že musím vypnout topení.

Do Vídně zatím daleko, pojďme ten čas nějak využít. Tahle cesta obnášela dvakrát dvě noci ve dvou zemích, a také s dvěma jazyky, navzájem odlišnými tak moc, jak jen si můžeme pomyslet. Občas bývají obsahem posledních kapitol jazykovědná okénka, tak tedy zkusíme jedno i dnes. Posvítíme si na falešné přátele. Nebudeme tu ale řešit mezilidské vztahy - falešní přátelé je opravdu pojem z jazykovědy. Označují se tak dvojice slov ze dvou různých jazyků, která vypadají nebo se vyslovují stejně nebo podobně, znamenají však něco docela jiného. 

Pro svůj vzdálený původ je maďarština v tomto poměrně chudá. Slova se v ní tvoří odlišně než v kterémkoli jiném jazyce, který vás napadne. Navíc používá spřežky a některá písmena češtině cizí, a tak ke shodě dochází velmi vzácně. Chodník jsem tu už zmínil, ten se řekne "járda" (takovou věc třeba já nemohu nikdy zapomenout). Existuje v maďarštině slovo "jelen", jež značí přítomnost. Často se s ním setkáme v učebnicích, neboť spojení "jelen idő" znamená přítomný čas. A pak už toho moc není. Ještě mě tak napadá slovo "korán", přeložitelné jako "brzy ráno". Pro obecné "brzy", tedy "někdy v nepříliš vzdálené budoucnosti", má maďarština slovo zcela jiné, a sice "hamarosan". Nám to může připadat jako drobnost, ale Maďarovi nebude jasné, co máme vlastně na mysli, když mu tvrdíme, že se uvidíme brzy ráno, a zároveň mluvíme třeba o příštím pondělku odpoledne. Neznalého může na první pohled udivit nápojový lístek v restauraci - nápoj se totiž maďarsky řekne "ital". Záměna je však vyloučena, neboť pro příslušníka jižního národa používá maďarština označení "olasz".

Jen tak na okraj, dost falešných přátel najdeme třeba mezi maďarštinou a angličtinou. Ale těch se nijak děsit nemusíme. Snad i vlivem okolních jazyků došlo totiž v maďarštině k posunu významu často velmi podobnému, jaký známe z češtiny. Takže jen připomenu výslovnost s jako [š] a hned nato prozradím, že maďarské slovo "aktuális" neznamená česky skutečný (anglicky "actual"), ale aktuální - tedy přesně to, co bychom asi čekali. Stejně tak "artista" není herec (anglicky "artist"), ale artista.

Naproti tomu sloviština je, co se týká falešných přátel, doslova bezednou studnicí. U některých slov vidíme srozumitelný základ, známý i v češtině. To je třeba případ slov "jed", které česky znamená jídlo, nebo "moč", jež značí sílu. Složitější je to už u slova "otrok". Tohle prastaré slovo znamenající "dítě" pochází už ze staroslověnštiny. Jenže zatímco slovinština jeho původní význam zachovala, v našich končinách se význam posunul nejprve na chlapce, jehož jsme poté začali chápat i jako někoho mimo rodinu, kdo nám byl k ruce. Prostě něco jako sluha. Odtud už je k českému významu slova "otrok" jen krůček. 

Kdysi dávno jsem tu jmenoval celou řadu takových slov, takže se nebudu opakovat a odkážu na jednu ze svých vůbec nejstarších kapitol. Zvlášť ovšem upozorním na měsíce. Nejlépe uděláte, když budete používat jejich názvy odvozené z latiny, které slovinština také přebrala. Zná ovšem názvy ještě jedny, tradiční, a tady už můžete snadno narazit: slovinský "prosinec" je totiž český leden. No jak říkám, zůstaňte raději u slov "januar" a "december", tam se nespletete. A třeba vás trochu uklidní, že na problém mohou narazit i dva lidé z jednoho Slovinska. Totiž v Zámuří označují slovem "prosinec" stejně jako my dvanáctý měsíc.

K nedorozumění mezi Čechem a Slovincem ovšem může dojít i uprostřed roku, tedy v době, kdy Slovinsko navštěvujeme nejčastěji. Léto se řekne "poletje", zatímco slovem "leto" se označuje rok. U nás vlastně také, ale zůstalo nám to jen pro množné číslo, a ještě zpravidla od počtu pěti výše. Slovo "rok" zná ovšem i slovinština, jen v ní znamená lhůtu nebo termín. Rozhodně z něj tedy není odvozeno slovo "ročni", jež do češtiny přeložíme jako "ruční". 

Jistě se vám bude plést Dunaj a Vídeň. Tu řeku pojmenovávají Slovinci jako Dunav [dunau], zatímco rakouskému hlavnímu městu říkají Dunaj. A dejte si pozor i na další slova: "obraz" znamená ve slovinštině tvář, zatímco pro obraz budete muset použít slovo "slika". To je použitelné i pro fotku, takže slovo "slikati" můžeme podle kontextu přeložit jako "fotit" nabo "malovat". Pokud byste chtěli nejen v konverzaci zajít ještě dál, pak "svléknout se" se řekne "sleči se". Vzduch se slovinsky řekne "zrak", zatímco zrak se řekne "vid". Tady bychom asi nějaký základ vystopovali. Ale musíme dát pozor na jednu mluvnickou kategorii sloves. Tady totiž máme jako na dlani příklad slovinských homonym: slovesný vid se řekne "glagolski vid".

Existují samozřejmě slova s posunem významu jen malým. Hezkým příkladem je spisovatel, který se slovinsky řekne "pisatelj", zatímco pisatel je "pisec". Chcete-li si půjčit časopis, použijte slovo "revija", neboť slovo "časopis" znamená noviny. A neděste se, až uvidíte nápis "popravilo ceste". To vám jen sdělují, že se tam opravuje silnice. Až vám někdo poví, že něco "je na mizi", tak to prostě nechal ležet na stole. A "miza je izdelana iz lesa", tedy "stůl je vyroben ze dřeva". 

A pak tu máme samotný název země. Slovinci mluví "slovensko", tedy slovinsky. Svůj jazyk označují slovem "slovenščina" nebo "slovenski jezik". Pro zemi našich východních sousedů používají název "Slovaška", odvozené adjektivum zní pak "slovaški". Vychází to z téhož základu, který z latiny (Slovacia) převzala angličtina (Slovakia), němčina (Slowakei), italština (Slovacchia), maďarština (Szlovákia) a já nevím, kdo všechno ještě. U nás to obrozenci v čele s Dobrovským trochu pomotali. A když už jsme v češtině jedno Slovensko měli, museli jsme tu jižní zemi nějak odlišit. A tak jsme jí v názvu změnili aspoň to jedno písmenko. Snad ve všech ostatních jazycích je název Slovinska odvozen z originálu (latinsky, italsky a anglicky stejně psané "Slovenia", německy "Slowenien", maďarsky "Szlovénia"). 

Ten příklad se slovem "otrok" je dost typický. Těžko říct, proč tomu tak je, že slovinština často uchovala původní význam slov, který se v jiných slovanských jazycích posouval jinam. Až vám tedy nějaký Slovinec bude tvrdit, že slovinština je nejstarší jazyk, klidně mu věřte. Ono i to jejich dvojné číslo je hodně starým jevem, v jiných jazycích dávno vymizelým. Při počtu mluvčích slovinštiny, jenž se dnes snaží marně dosáhnout dvou miliónů a v minulosti na tom rozhodně nebyl lépe, a při historii, která se přes malou zemi občas přehnala, je zachování jazyka v tak staré podobě malým zázrakem.

Trochu odbočím z tématu. Slovinština má pár slov, která na pohled vypadají stejně, ale mohou se číst více způsoby. S tím se samozřejmě také mění význam. Když třeba slovo "hotel" přečteme jako [chotel], mluvíme o ubytovacím zařízení. Pokud ho ale vyslovíme [choteu], je to příčestí minulé od slovesa "hoteti", tedy chtít. A dejte si pozor i na výslovnost slova "zadovoljen". Když dáte přízvuk na předposlední slabiku (to je spojeno i s délkou samohlásky) a řeknete [zadovóljen], dáte tím najevo, že jste spokojen. Varianta [zadovoljén] ovšem znamená "uspokojen", a to ve všech možných významech toho slova. Na poslední chvíli tak můžete oživit rozlučkovou frázi s vaším ubytovatelem. Přízvuk je vůbec jednou z nějtěžších věcí ve slovinštině. Přízvuk a délka samohlásek se v psané řeči nijak neoznačují, přízvučná může být kterákoliv slabika, a jediné pravidlo pro umístění přízvuku je takové, že si každé slovo musíte prostě pamatovat. 

To pro dnešek stačí, stejně už se blížíme k Vídni. Tu tentokrát objedu v uctivé vzdálenosti, mezi dálnicemi číslo 2 a 21 si totiž najdu malou zkratku. Náhodou na ní nacházím docela příjemné místo na krátkou pauzu. Je to jen prostor pro odstavení několika aut, jakákoliv vybavenost tu chybí, ale určitě je to přijatelná změna proti dálničním odpočívadlům. Rychlé občerstvení z vlastních zdrojů tady zvládnete v pohodě. Bonusem je výhled na město Heiligenkreuz. 

Na dálnici se vracím po dalších asi třech kilometrech. 

Definitivně ji opouštím u Sankt Pöltenu. Chvíli poté končí i kousek cesty shodný s trasou, po níž jsem jel před pár dny do Maďarska. A samozřejmě, jakmile jsem pryč z dálnice, začne se to střídat - chvíli mlha, chvíli slunečno. 

Definitivně se vyčasí před přechodem v Halámkách. Hranici přejíždím pár minut po druhé hodině. Průjezd Rakouskem mi tedy trval včetně přestávek necelé čtyři a půl hodiny. 

A protože jsou dvě pryč a protože jsou na cestě Halámky, stavím se ve známé restauraci přesně pět kilometrů za hranicí. Na programu je kompletní menu včetně bramboračky. 

Ona ta Restaurace u Jakuba - proč ji vlastně nejmenovat - není úplně nejlevnější. Ale jednou za čas si to můžu dovolit, navíc je tu jistota, že se najím opravdu dobře. Nakonec se tu zdržím asi hodinu, ale ani delší přestávka není k zahození. Hlavně vše v klidu a beze spěchu. 

No a takovou pěknou fotkou bychom vlastně mohli celé vyprávění zakončit. Zbývá uvést už jen jeden nezbytný údaj: krátce před osmnáctou hodinou doma zapisuji letošních posledních 1463 kilometrů. Pokračování příště...

 

Autor: Jaroslav Babel | úterý 22.11.2022 22:11 | karma článku: 35,03 | přečteno: 396x
  • Další články autora

Jaroslav Babel

Jeden ze způsobů, jak začít jaro (5.)

Spíše shodou okolností vedla trasa místy, kde z různých historických důvodů nebyly hranice mezi státy zrovna stálé. Povíme si o tom stejně jako o všelijakých nesnázích, které tentokrát přicházely se železnou pravidelností.

13.4.2024 v 13:35 | Karma: 11,34 | Přečteno: 241x | Diskuse| Cestování

Jaroslav Babel

Jeden ze způsobů, jak začít jaro (4.)

Spíše shodou okolností vedla trasa místy, kde z různých historických důvodů nebyly hranice mezi státy zrovna stálé. Povíme si o tom stejně jako o všelijakých nesnázích, které tentokrát přicházely se železnou pravidelností.

9.4.2024 v 20:36 | Karma: 10,41 | Přečteno: 243x | Diskuse| Cestování

Jaroslav Babel

Jeden ze způsobů, jak začít jaro (3.)

Spíše shodou okolností vedla trasa místy, kde z různých historických důvodů nebyly hranice mezi státy zrovna stálé. Povíme si o tom stejně jako o všelijakých nesnázích, které tentokrát přicházely se železnou pravidelností.

6.4.2024 v 13:12 | Karma: 11,70 | Přečteno: 191x | Diskuse| Cestování

Jaroslav Babel

Jeden ze způsobů, jak začít jaro (2.)

Spíše shodou okolností vedla trasa místy, kde z různých historických důvodů nebyly hranice mezi státy zrovna stálé. Povíme si o tom stejně jako o všelijakých nesnázích, které tentokrát přicházely se železnou pravidelností.

2.4.2024 v 22:13 | Karma: 14,64 | Přečteno: 181x | Diskuse| Cestování

Jaroslav Babel

Jeden ze způsobů, jak začít jaro (1.)

Spíše shodou okolností vedla trasa místy, kde z různých historických důvodů nebyly hranice mezi státy zrovna stálé. Povíme si o tom stejně jako o všelijakých nesnázích, které tentokrát přicházely se železnou pravidelností.

30.3.2024 v 21:41 | Karma: 16,70 | Přečteno: 263x | Diskuse| Cestování
  • Nejčtenější

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný

18. dubna 2024

Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce

19. dubna 2024  15:44

Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...

Poslední mrazivá noc. Od pátku se bude oteplovat, v neděli se vrátí letní teploty

25. dubna 2024  6:32

Ve čtvrtek budou ještě teploty podprůměrné a na horách může sněžit. V pátek ráno dokonce hrozí na...

Rusko vyrábí víc zbraní, než potřebuje na Ukrajině, varoval německý ministr

25. dubna 2024  6:13

Rusko podle odhadů německého ministra obrany Borise Pistoriuse už vyrábí více zbraní a munice než...

Nejednáme. Na obzoru je stávka soudních pracovníků, požadují vyšší platy

25. dubna 2024

Premium Odvádějí vysoce odbornou práci, musejí skládat speciální zkoušky, někdy sami vypracovávají drobná...

ANALÝZA: Pokroková nenávist k Židům. Jak se z univerzit v USA staly filiálky Hamásu

25. dubna 2024

Premium Na elitních amerických univerzitách vyhánějí Židy takovým stylem, že to tam vypadá jako v Německu...

Jak na rychlou a jednoduchou večeři s rýží?
Jak na rychlou a jednoduchou večeři s rýží?

Díky své všestrannosti se rýže LAGRIS už dlouho stávají nedílnou součástí mnoha pokrmů z celého světa. Bez ohledu na to, zda se používají k...

  • Počet článků 308
  • Celková karma 14,26
  • Průměrná čtenost 1322x
Zdravotní sestra.

Po několika zkušenostech si dovoluji upozornit, že veškeré materiály zde publikované podléhají autorskému zákonu. Užití článků nebo jejich částí tudíž není bez výslovného souhlasu autora možné.