Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zpráva o Velké cestě (10.)

19. 07. 2017 13:08:16
U čtení následujících řádků vítám známé i náhodné zabloudivší. Koneckonců, cesta je někdy i o bloudění. Přináší však občas i příhody zábavné, někdy očekávané, někdy naopak. Sbírkou toho všeho může být následující povídání.

Kniha druhá: Maďarsko

3. kapitola: Středa je dnem, kdy i cesta může být cílem (5. července 2017)

Vyjíždím hned po snídani a namířeno mám do Kecskemétu. Po několika kilometrech najíždím na novou dálnici M86, a musím říct, že po ničem přímějším jsem v životě nejel.

První výraznější zatáčka na téhle "Route 86", jak jsem si ji překřtil, přišla asi po 9 kilometrech, a po lehkém levotočivém obloučku následoval další hodně dlouhý rovný úsek. Jedu prakticky sám, až před Győrem se objevuje trošku větší počet aut.

U Győru se připojuji na dálnici M1 směřující na Budapešť. S hustším provozem jsem samozřejmě počítal, ale co je horší, dálnice ani ne po třiceti kilometrech stojí. Prokličkuji malý kousek k výjezdu, dálnici opouštím a uvažuji, kudy dál.

Jen matně tuším, kde asi jsem. Po pár kilometrech dojíždím k hlavní silnici č. 1, značení směru na Budapešť naštěstí nechybí. Jsem hned klidnější a přemýšlím, kde asi tak zkusím najet zpátky na dálnici.

Moje putování ale záhy obohatí nečekaná odbočka. Dojel jsem totiž do města jménem Komárom, a když vidím směrovou tabuli k Alžbětinu mostu, vydávám se tím směrem. Konec té odbočky si nakonec dám pěšky.

Alžbětin most (maďarsky Erzsébet híd) přes Dunaj, postavený v roce 1892, spojoval kdysi dvě části jednoho města, dnes však po něm dojdete nejen do jiného města, ale i do jiného státu. Přecházím po něm tedy i já.

Uprostřed mostu je vyznačena státní hranice.

Ocitám se tedy na Slovensku v Komárně. Vtip je v tom, že maďarská většina, tvořící necelé dvě třetiny jeho obyvatel, nazývá toto dnes slovenské město stejně jako jeho menší jižní část, která po první světové válce zůstala v Maďarsku. Z jednoho města se stala dvě, ovšem kromě názvu jsou i jejich městské znaky prakticky totožné.

Ujdu ještě pár desítek metrů. Alespoň zdálky fotím hlavní dominantu města kostel sv. Ondřeje (slovensky Kostol svätého Ondreja, maďarsky Szent András-templom) a vracím se zpět.

Poslední fotka mostu nabízí pohled opačným směrem, tedy ze Slovenska na maďarský břeh Dunaje.

Najdu směr zpátky k M1 a vracím se na ni asi 60 kilometrů před Budapeští. Jenže na téhle krátké vzdálenosti popojíždím ještě dvakrát: jednou kvůli dopravní nehodě, podruhé kvůli stříhání keříků v dělícím pásu dálnice. Když se k tomu připočte nutná pauza na oběd, časový plán je v tahu.

Do Kecskemétu přijíždím okolo půl třetí. Auto zaparkuji těsně před centrem a zbytek jdu pěšky. Míjím jednu z dominant města, totiž dva stejné kostelíky. I když tak úplně stejné prý nejsou, a něco na tom asi bude. Například hodiny každého z nich ukazují malinko odlišný čas. Sice o pár minut, ale přece. Ten na snímku vpravo je nejstarší dochovanou budovou v Kecskemétu, doložen je už v roce 1290. Ten druhý je o nějaké čtyři stovky let mladší.

Projdu uličkou mezi nimi a přicházím konečně do obchodu, jehož návštěvu mám již nějaký čas domluvenou.

Majitel bazaru s vinylovými deskami je příjemný chlapík, má pro mě připraveno všechno přesně podle mého přání. V jeho obchodě strávím asi třičtvrtě hodiny, přičemž nejen vybírám ještě pár kousků navíc, ale mobilizuji všechny svoje síly, abych si s majitelem popovídal o muzice nejen maďarské. Nakonec domlouvám zaslání desek poštou, nechci je tahat autem v tomhle horku. Fotka zdaleka neukazuje vše - doma na mě bude čekat Zsuzsa Koncz, Fonográf i Omega, ale také ABBA, Revolver od Beatles nebo bestofko Johna Lennona zvané Shaved Fish (v tuhle chvíli pochopitelně ještě netuším, že balík s deskami budu mít na poště už v pátek a převezmu si ho v pondělí).

Vydávám se zpátky do města. Významných staveb je tu tolik, že nejde ani všechno postihnout. Vybírám proto jen některé. Zajímavou historii má nepochybně Dům vědy a techniky (Tudomány és technika háza), jenž byl dříve synagogou. Budova postavená ve 2. polovině 19. století byla značně poničena zemětřesením v roce 1911. Fotka, kterou nabízím, byla shodou náhod pořízena 3 dny před 106. výročím této události.

Druhá světová válka znamenala v podstatě likvidaci místní židovské obce, synagoga tak ztratila svůj význam. Od 70. let 20. století slouží budova jako konferenční centrum, výstavní prostory, sídlo několika úřadů a místo konání koncertů.

Barokní Velký kostel (Nagy templom), plným jménem Katedrála Nanebevstoupení Páně (maďarsky zvládne asi málokdo, ale přesto: Urunk mennybemenetele társszékesegyház), byl postaven v poslední čtvrtině 18. století. Dodnes je největší sakrální stavbou Panonské nížiny.

V horku oceňuji i velký počet kašen, které jsou na kecskemétském náměstí Szabadság tér (Náměstí svobody). Nejsem sám, kdo se v nich oplachuje, dokonce vlezu k želvičkám. Je to velmi příjemné, ačkoliv je tam vody sotva po kolena.

Zajímavým dílem je určitě jakýsi rozcestník či spíše směrová růžice. Soudím, že celkový pohled by neodhalil, o co vlastně jde, a tak volím záběr na část, která by se snad mohla hodit i mně, kdybych třeba ztratil směr. Ze slovenských měst tu najdete Bratislavu (Pozsony), Dunajskou Stredu (Dunaszerdahely) a Nitru (byť čteno stejně, maďarsky psáno Nyitra). Je tu i pohraniční rakouské město Eisenstadt (Kismarton).

Kolem tři čtvrtě na pět z Kecskemétu odjíždím, ale ztratit směr nemám šanci. Cesta k blízké dálnici M5 je značena perfektně a na ní se už žádné komplikace nekonají. Okolo šesté stavím před Budapeští. Chtělo by to užít si aspoň na závěr dne nějakou vodu. Rychle skouknu na internetu stránky všech možných lázní, které mě napadají. V osm zavírají všechny až na jediné: Galerius fürdő v Siófoku, městě na jižním břehu Balatonu.

Oproti původnímu plánu obracím tedy na jihozápad a po dálnici M7 těch 100 km za hodinku ujedu. Odměnou jsou mi jedny z nejmenších lázní, co jsem v Maďarsku kdy viděl. Pojmenované jsou po římském císaři Galeriovi, a v římském stylu jsou i postavené.

Zavírají tu v devět, ale jdu o chvíli dřív. Chci totiž stihnout pár fotek Balatonu. A stálo to za to. Stíhám zapadající slunce a vydržím sedět na břehu, dokud úplně nezmizí pod obzorem.

Do Büku se vracím asi čtvrt hodiny po půlnoci. Počítadlo kilometrů se zastavilo na slušné číslovce 702. K tomu si můžu přičíst ještě několik málo kilometrů pěších.

Autor: Jaroslav Babel | středa 19.7.2017 13:08 | karma článku: 8.40 | přečteno: 251x

Další články blogera

Jaroslav Babel

Zpráva o Velké cestě (13.)

U čtení následujících řádků vítám známé i náhodné zabloudivší. Koneckonců, cesta je někdy i o bloudění. Přináší však občas i příhody zábavné, někdy očekávané, někdy naopak. Sbírkou toho všeho může být následující povídání.

22.7.2017 v 20:34 | Karma článku: 7.81 | Přečteno: 203 | Diskuse

Jaroslav Babel

Zpráva o Velké cestě (12.)

U čtení následujících řádků vítám známé i náhodné zabloudivší. Koneckonců, cesta je někdy i o bloudění. Přináší však občas i příhody zábavné, někdy očekávané, někdy naopak. Sbírkou toho všeho může být následující povídání.

21.7.2017 v 22:48 | Karma článku: 7.98 | Přečteno: 171 | Diskuse

Jaroslav Babel

Zpráva o Velké cestě (11.)

U čtení následujících řádků vítám známé i náhodné zabloudivší. Koneckonců, cesta je někdy i o bloudění. Přináší však občas i příhody zábavné, někdy očekávané, někdy naopak. Sbírkou toho všeho může být následující povídání.

21.7.2017 v 10:32 | Karma článku: 7.55 | Přečteno: 162 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Ervín Dostálek

Místo báječné k narození - 202: Cardiff

Millennium Stadium pro 75 tisíc sedících diváků pro mistrovství světa v ragby i zápasy OH ve fotbalu i vystoupení Madonny a dalších zpěváků a hudebních těles, i hrad, centrum, přístav - to je Cardiff (Caerdydd), metropole Walesu.

18.8.2017 v 8:50 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 45 | Diskuse

Marek Síbrt

Co o nás vypovídá Jáchymovské peklo? A co estébák Havel?

Nedokážeme se jednoznačně postavit ke své minulosti. I proto můžou politici i skoroprezidenti s praxí z Haló novin přirovnávat práci současné policie a justice k 50. letům a lidem to nepřijde nevkusné. Navštívili Jáchymov?

17.8.2017 v 13:47 | Karma článku: 29.31 | Přečteno: 1437 | Diskuse

Jan Ziegler

Chcete užít parádní dovolenou, Horní Planá s krásným okolím je ideální volbou

Mimořádně pestrá nabídka pro návštěvníky, kteří se tady rozhodně nemusí nudit. To je Horní Planá v letních měsících. Toto šumavské město navíc leží v relativní blízkosti dalších návštěvnických magnetů.

17.8.2017 v 7:08 | Karma článku: 12.47 | Přečteno: 432 | Diskuse

Ervín Dostálek

Místo báječné k narození - 201: Llanfairpwllgwyngyllgogerychwyrndrobwllllantysiliogogogoch

Ano, čtete správně název obce na ostrově Anglesey ve Walesu, známé jen pro své dlouhé jméno, což v překladu zní asi takto: Kostel Panny Marie v roklině bílých lísek poblíž prudkého víru a kostela sv Tysilia u červené jeskyně...

16.8.2017 v 20:48 | Karma článku: 7.07 | Přečteno: 204 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Korálový miniatlas (II). Pomec – císařský, nebo královský?

V úvodním díle (15/8/2017) tohoto nepravidelného cyklu o korálových rybách v Rudém moři jsme se zastavili u klipek. Řekli jsme si, že jeden a týž druh může mít (a také má) víc názvů. Dnes je na řadě pomec.

16.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 8.79 | Přečteno: 142 | Diskuse
Počet článků 108 Celková karma 9.63 Průměrná čtenost 1451

Zdravotní sestra.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.