Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zpráva o Velké cestě (8.)

17. 07. 2017 8:27:00
U čtení následujících řádků vítám známé i náhodné zabloudivší. Koneckonců, cesta je někdy i o bloudění. Přináší však občas i příhody zábavné, někdy očekávané, někdy naopak. Sbírkou toho všeho může být následující povídání.

Kniha druhá: Maďarsko

1. kapitola: Přesun Koper - Bük (3. července 2017)

Na cestu jsem vyrazil dnes ráno už ve tři čtvrtě na pět - pěkně ještě za chládku, a také v době, kdy je ve městě a koneckonců i v hotelu samém ještě klid. Rozednilo se záhy, ale kolem Lublaně, vzdálené od pobřeží asi 90 km, bylo zataženo a kolem 15 °C. Silně mi to připomínalo počasí při mém příjezdu.

Pár fotek jsem zmáčkl za jízdy, a to se asi nesmí ani v případě, že jedete po poloprázdné dálnici. Tak to na mě neříkejte slovinské policii.

Za Mariborem vjíždím do východního cípu země. Je to kraj, kde jsou Slovinci promícháni s menšinou Maďarů, ale nás, znalé poměrů ze slovinského pobřeží na druhém konci země, dvojí nápisy nemohou překvapit. Zvědavcům mohu jen potvrdit, že na fotce snad aspoň trochu viditelný maďarský název Hosszúfalu skutečně znamená v překladu Dlouhá ves.

U této obce odbočuji na rychlostní silnici H7. Ta je v síti slovinských dálnic a rychlostních silnic vůbec nejkratší, měří asi 2,5 km. V podstatě je to taková hodně táhlá zatáčka, po jejíž celé délce je rychlost omezena na 80 km/h. Ani se pořádně nerozjedete a čtyři pruhy skončí ještě před slovinsko-maďarskou hranicí. Slovinsko opouštím hraničním přechodem (slovinsky mejni prehod, maďarsky határátkelő) Dolga vas / Rédics. Projel jsem jím deset minut před desátou hodinou (a nefotil jsem ho za jízdy). Na svidenje, Slovenija. Jó napot, Magyarország.

Cesta po Maďarsku už tak rychle neubíhá - jedu po okreskách a navíc dosud naprosto neznámým krajem. Stále však držím směr na Zalaegerszeg, za ním se ale místy trochu ztrácím. Vyřeší to několik pohledů do mapy.

V obci Zalaszentiván se snažím najít něco k jídlu. První restaurace, na kterou narážím, má sice otevřeno, ale kuchyně je zrovna dnes mimo provoz. Úspěšnější jsem na druhém konci obce, ale v tomhle případě se jedná spíše o lepší občerstvení. Nedá se nic dělat, vezmu zavděk i tímto.

Mířím k silnici číslo 84, odkud už nemám problém trefit cíl, ale ještě před ní se nachomýtám k drobné dopravní nehodě. Jak jsem snad správně pochopil, řidič auta, co tak pěkně leží v příkopu, předjížděl a v krizové situaci místo čumákovky zvolil raději právě ten příkop.

Zdravotnické pomoci naštěstí nebylo třeba. Řidič i jeho spolucestující zůstali nezraněni, jen se jim nedařilo otevřít ani jedny dveře auta.

Stará paní opřená o sloupek značky je jen náhodná kolemjdoucí a snad jako jediná z přítomných se nezúčastnila vyprošťování pána a dámy z auta. Přesto, že se nejednalo o nijak tragickou událost, její nejčastější slovo bylo "Istenem", tedy "můj bože". Jinak to byla spolupráce opravdu mezinárodní: dva Maďaři, jeden Rakušan, Českou republiku jsem s dovolením zastupoval já. A snad nemusím zdůrazňovat, že fotka vznikla až poté, co byli oba pasažéři z auta venku.

Do cílové obce Bük jsem dojel po 481 km kolem 13. hodiny. Do své oblíbené destinace přijíždím naslepo, ubytování zajištěné nemám. Ve dvě už však mám jednolůžkový pokoj se snídaní a bazénem. Posledně jmenované zkouším prakticky ihned po vybalení. Osvěžení je to příjemné, nicméně toto první využití bazénu je až do konce pobytu zároveň i poslední.

Večer trávím ve své oblíbené restauraci Fehérló, tedy Bílý kůň. Majitel mě po roce vítá jako starého známého podáním ruky. Jídlo je jako vždy vynikající, přidávám i dezert a také o něco více vína než obvykle. Později si ke mně přisedne jakási německá dvojice s neuvěřitelně rozjíveným spratkem. Nechci si kazit dojem, a tak dopíjím a odcházím. Pokračuji v restauraci za rohem, která vlastně patří k penziónu, ve kterém jsem ubytován. Jiný host tu v tuhle dobu není. Večer je příjemný i po setmění, popíjím ještě další víno. Nakonec se zastavuji až na devíti deckách. Spí se mi výborně.

Autor: Jaroslav Babel | pondělí 17.7.2017 8:27 | karma článku: 10.41 | přečteno: 181x

Další články blogera

Jaroslav Babel

Zpráva o Velké cestě (13.)

U čtení následujících řádků vítám známé i náhodné zabloudivší. Koneckonců, cesta je někdy i o bloudění. Přináší však občas i příhody zábavné, někdy očekávané, někdy naopak. Sbírkou toho všeho může být následující povídání.

22.7.2017 v 20:34 | Karma článku: 8.59 | Přečteno: 215 | Diskuse

Jaroslav Babel

Zpráva o Velké cestě (12.)

U čtení následujících řádků vítám známé i náhodné zabloudivší. Koneckonců, cesta je někdy i o bloudění. Přináší však občas i příhody zábavné, někdy očekávané, někdy naopak. Sbírkou toho všeho může být následující povídání.

21.7.2017 v 22:48 | Karma článku: 8.75 | Přečteno: 182 | Diskuse

Jaroslav Babel

Zpráva o Velké cestě (11.)

U čtení následujících řádků vítám známé i náhodné zabloudivší. Koneckonců, cesta je někdy i o bloudění. Přináší však občas i příhody zábavné, někdy očekávané, někdy naopak. Sbírkou toho všeho může být následující povídání.

21.7.2017 v 10:32 | Karma článku: 8.30 | Přečteno: 167 | Diskuse

Jaroslav Babel

Zpráva o Velké cestě (10.)

U čtení následujících řádků vítám známé i náhodné zabloudivší. Koneckonců, cesta je někdy i o bloudění. Přináší však občas i příhody zábavné, někdy očekávané, někdy naopak. Sbírkou toho všeho může být následující povídání.

19.7.2017 v 13:08 | Karma článku: 9.14 | Přečteno: 260 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Petr Janák

Po hedvábné stezce

Hory neznají třídní rozdíly, protekci, vztek, nenávist, štěstí, lásku zkrátka nic. Jsou čisté, nahé. Proto na ně, tak rád jezdím. Přiblížit se jim aspoň na chvilku a poznat sám sebe. Ne nadarmo se říká, že hory ukáží charakter.

21.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 82 | Diskuse

Ervín Dostálek

Za "Perlou Sibiře" - na Bajkal 11:Monumentální BARGUZINSKÁ dolina, posvátný býk a sv. NOS

Rusko - země mnoha tváří a protikladů. Vše strašně velké, zde 200 km dlouhá a 40 km široká Barguzinská dolina, ale i: když láska, tak všeobjímající, když nenávist, tak až za hrob, když vzdálenosti, tak mimořádné, 1000km žádná míra

21.9.2017 v 7:14 | Karma článku: 6.93 | Přečteno: 113 | Diskuse

Vladimír Hauk

Po schodech do nebe na nejnebezpečnější stezku světa

Dlážděná cesta - schody - cesta - plošina - delší schody - plošina - ještě delší schody - velkoplošná obrazovka - schody - plošinka - dlouhé schody - prudké schody - strmé schody - nekonečné schody - téměř kolmé schody - vrchol

20.9.2017 v 8:55 | Karma článku: 25.83 | Přečteno: 928 | Diskuse

Ervín Dostálek

Za "Perlou Sibiře" - na Bajkal 10:V BARGUZINU vycpané hlavy losů a též "báťuška" STALIN

"Tady to bylo, tady přebrodili řeku Barguzin", říkám si ráno při četbě knihy "Dlouhá cesta", dle níž natočen film "Útěk ze Sibiře" o utečencích ze sibiřského gulagu. "A my jsme teď tady, svobodní, i když ženatí, není to nádherné?"

20.9.2017 v 7:55 | Karma článku: 10.75 | Přečteno: 189 | Diskuse

Ervín Dostálek

Za "Perlou Sibiře" - na Bajkal 9:"V létě vozím turisty,v zimě basy s vodkou",říká JUDR Č.

Po devítihodinové plavbě na škuneru Volnyj napříč Bajkalem se při ústí velké řeky Barguzin ubytováváme u pohostinné rodiny Černovových, dostáváme masívní večeři a s chutí vstupujeme do očistné ruské baně i s březovými metličkami.

19.9.2017 v 7:38 | Karma článku: 9.06 | Přečteno: 243 | Diskuse
Počet článků 108 Celková karma 10.11 Průměrná čtenost 1458

Zdravotní sestra.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.