Vítejte na palubě. Nebo raději ne?

Tvrdí o sobě, že pohne internetem. Jeho minulost však přinejmenším varuje. Ke své možné škodě ale ti, kteří se nechali zlákat vizí úžasné sociální sítě nové generace, o jeho dřívějším podnikání nechtějí ani slyšet.

Rakouský státní občan Erich Krammer nabízí zájemcům především z České republiky podíl na budování nové sociální sítě, která má spojit ty nejlepší vlastnosti Facebooku a YouTube. Projekt dostal název Perform-ers a po značnou část podzimu loňského roku byly pořádány semináře zaměřené na získávání partnerů. Měl jsem možnost jednu prezentaci zažít. Projekt je zdánlivě založen na principu multilevel marketingu, spíše však vykazuje znaky pyramidové hry - schématu v našich krajích možná známějšího pod pojmem letadlo.

Po roce a půl se zdá, že se zatím podařilo zbudovat společenství lidí ne nepodobné sektě. Síť Perform-ers je na internetu téměř neviditelná. Účastníci tohoto zázračného projektu k vlastní komunikaci používají (světe, div se) cokoliv jiného, než jimi budovanou síť. I na Facebooku však jejich aktivity, aspoň ty veřejně propagované, poslední dobou nějak utichají. Možná o to živější jsou různé internetové diskuse, kde se střízlivěji uvažující snaží varovat nebo alespoň poukázat na mnohé varovné signály, které podle mého názoru objektivně existují. Jak už to u podobných společenství bývá, rázem se vyrojila skupina obdivovatelů projektu samotného i osoby jeho otce zakladatele, pro které je Erich Krammer přinejmenším polobohem. Formulace typu "nejskvělejší člověk na světě" není výjimkou. Tito lidé slepě papouškují jakési naučené fráze, na poukazy na Krammerovu minulost pak reagují podrážděně místo toho, aby v klidu a věcně odpověděli na předkládané otázky. Někteří se dokonce ohánějí hrozbami trestních stíhání. Existují výjimky, které jsou ochotny alespoň k nějaké diskusi o Perform-ers, za sebe však mohu říci, že jejich odpovědi mě nijak nepřesvědčily. 

Pohovořím nejprve o systému, na kterém společnost Perform-ers funguje. Součástí vstupu do projektu je zaplacení certifikátu v hodnotě 27.999 Kč. Existují sice 2 levnější verze, ale na semináři je vám taktně naznačeno, že byste byl hlupák, kdybyste nechtěl zisky z celého světa. Získaní účastníci tedy záhy nápad koupit si domácí (5.999 Kč) nebo mezinárodní (14.999 Kč) certifikát opustí a zaplatí plnou cenu. Že cena světového certifikátu je 999 eur, a platba v korunách je tedy o pěkných pár stovek vyšší, se ve světle dalších skutečností jeví jako detail. Důležitější je snad to, že zatímco v loňském roce vám byla nějakou záhadnou konstrukcí odpouštěna DPH, v současnosti po vás při vstupu bude požadováno zaplacení 7.259 nebo 16.939, nejspíše však 33.879 Kč. K čemu ale světový certifikát, když rozsah známosti této novinky s bídou překročil rozměry malého českého rybníčku, není zcela jasné.

Společnost Perform-ers má mít zisky z affiliate programů, ze soutěží, které sama pořádá, z obchodů, které se jejím prostřednictvím uskuteční a podobně. Do světových rozměrů jí ale zatím velmi mnoho chybí. Její internetové stránky byly donedávna jedna velká katastrofa. Jediná čeština, kterou stránky nabízely, byla generovaná překladačem Google. Momentálně je spouštěna nová verze a zdá se, že půjde o katastrofu číslo 2. Proklikat se dál než na nějaký reklamní text je totiž nesplnitelný úkol. Stránky se tváří, že již plnohodnotně fungují alespoň některé jazykové verze, včetně češtiny. Fakt, že v české větě není důvod psát každé slovo s velkým písmenem, více komentovat nebudu. 

Zakoupením certifikátu získáte pravděpodobně jedinou výhodu: možnost získat do struktury Perform-ers pod sebe další čtyři lidi, které přesvědčíte o úžasnosti projektu. Tito čtyři noví účastníci pochopitelně též zaplatí za certifikát a jejich úkol je opět stejný - shánět další účastníky. A tak dále. Systém funguje bezvadně, má jen jednu slabinu, zato ale podstatnou. Počet účastníků totiž exponenciálně narůstá, záhy překročí počet lidí ve státě, na kontinentě, na zeměkouli. Je to podobné jako s tou odměnou pro autora šachové hry, kterou popisuje známá legenda. Výsledkem je to, že vydělá pár lidí na vrcholu struktury, nejvíce pochopitelně zakladatel. Společnost má totiž nastaven systém přerozdělování financí, díky kterému putuje určitá část peněz z dolních pater až na samotný vrchol pyramidy. Ostatním zbydou oči pro pláč, neboť nejen že nezískají nic, ale pochopitelně již nikdy neuvidí svůj vstupní poplatek. Jehož platnost je mimochodem omezena na jeden rok, takže po jeho uplynutí je potřeba zaplatit znovu.

O žádných soutěžích, z nichž má společnosti plynout zisk, se na internetu dozvědět nelze. Stejně tak na stránkách Perform-ers nelze najít žádnou reklamu, která by též mohla být zdrojem příjmů. Zisky z affiliate programů nebo z obchodů opět nefungují buď vůbec nebo v naprosto zanedbatelné míře, která však při prezentacích slouží jako důkaz funkčnosti celé struktury. Slibovaná masivní reklamní kampaň, která by veřejnost s novou sociální sítí seznámila, se zatím neustále odkládá. Počet profilů založených na stránkách Perform-ers je na světovou síť směšně malý. Navíc se z velké části jedná o lidi, kteří se v Perform-ers angažují. Zdá se tedy, že jediným skutečným zdrojem financování této společnosti jsou vstupní poplatky. Reálný produkt, který by si mohl zakoupit člověk do systému nezapojený, a generovat tím zisk Perform-ers, pravděpodobně neexistuje. Podle horlivých zastánců samozřejmě existuje, zatím se však zdá, že jedni jej úzkostlivě tají, druzí jej neumí popsat. Je to totéž, jako kdyby kadeřnictví tajilo, že stříhá hlavy, pekárna neuměla vysvětlit, že peče rohlíky nebo železářství střežilo snad jako obchodní tajemství skutečnost, že prodává hřebíky.

Má-li být systém multilevel marketingu funkční a udržitelný, musí generovat 70-80 % svého zisku od zákazníků stojících mimo systém, tedy do struktury nezapojených. Přepočteno na cenu světového certifikátu to v nejmírnějším případě znamená, že při získání jednoho partnera, který zaplatí za vstup 27.999 Kč, by společnost Perform-ers měla zároveň s tímto vstupem odněkud zvenku vydělat 93.330 Kč. To se ovšem zdá být naprostou iluzí.

Pyramidový systém je demagogicky vysvětlován tak, že "pyramida je nejpevnější stavba". Podrobnějšího rozboru chtivým zájemcům se pak dostane vysvětlení, že celý svět je pyramida, počínaje vaším současným zaměstnáním a konče čímkoliv, na co si vzpomenete, včetně vlastní rodiny (místo dalšího vysvětlování odkážu laskavého čtenáře na připojený obrázek, šířící se po sociálních sítích jako odpověď na námitky, že v případě Perform-ers může jít o pyramidu). Musím však namítnout, že žádný zaměstnanec na nejnižším stupni jakékoliv firmy není nucen shánět lidi pod sebe. Nemusí platit za to, že smí chodit do práce. Má zajištěný pravidelný příjem vyplácený ze zisku zaměstnavatele tím, že zaměstnavatel prodává zboží, na jehož výrobě se zaměstnanec podílí. Bohužel, občasné nevyplácení pravidelného platu některými zaměstnavateli slouží též jako argument při získávání nových duší. Za požadovaných 27.999 korun je jim slibován brzký výdělek v mnohonásobné výši a perspektiva opuštění nynějšího jistě mizerně placeného zaměstnání. Nu což, kampeličkám s "úroky jako kráva", jak hlásal jeden reklamní slogan, také svého času hodně lidí naletělo. Podivné je, že získáváni jsou především lidé, které zatím příliš úspěchů v jejich pracovní kariéře nepotkalo, jinými slovy lidé s příjmy sotva průměrnými. Žádného milionáře mezi partnery Perform-ers nenajdete, stejně jako chybí známé osobnosti šoubyznysu, pro které hlavně má být nová síť budována. Snad jedinou uváděnou výjimkou je herečka Annabel Scofield, superhvězda asi 12 epizod Dallasu či několika s bídou béčkových filmů. Nebo že by tou osobností měl být jakýsi Pipo, jinak James Philip Platzer, plnící spíše roli Krammerovy podržtašky? Celebritou z českých vod je zpěvačka Hanna Pekhart, vděčný to objekt bulváru, proslavená snad jen krátkodobým vztahem s dalším významným českým umělcem Sámerem Issou. 

Horliví zastánci Perform-ers nazývají své oponenty všelijak (mně osobně se v diskusích nejvíce zalíbilo slovo "socka"). Někteří mají na svých facebookových profilech čím dál tím více citátů. A tak se můžete dozvědět třeba to, že "pomluvy vymýšlejí závistivci, blbci je roznášejí a idioti jim věří". Nemám naprosto nic proti citátům, tato stoupající tendence však vypadá spíše jako snaha obelhávat sebe sama nebo lhát si navzájem. 

Komunita se zatím schází na seminářích a víkendových setkáních, kde se účastníci možná zčásti poplácávají po zádech, zčásti se učí, jak zmanipulovat další potenciální oběti. A jak se dá usoudit podle sociálních sítí, selfíčko s Erichem je nejvyšší dosažitelná meta, při jejímž zdolání se leckdo tetelí blahem. Na další takto vzniklé náklady, které je nutné připočíst ke vstupním poplatkům, už se tolik nehledí.

Nabízí se otázka samotné legálnosti působení Perform-ers v České republice. Zde totiž není vůbec registrována, a dokonce ani v Krammerově rodném Rakousku - jako sídlo Perform-ers je uváděna Bratislava. Tato skutečnost je vysvětlována velmi stroze: „kvůli euru“. Pomíjen je fakt, že při vstupu a následné platbě žádná eura zapotřebí nejsou a společnost platbou v českých korunách rozhodně nepohrdne. Jako společnost pracující s financemi však musí být zaregistrována u České národní banky. V registru subjektů finančního trhu ji však budete hledat marně.

Dostávám se k samotné osobě Ericha Krammera. Ten je v České republice z minulosti již známý. Provozoval tu společnost Trendsetter Warehouse, kterážto je v současné době v likvidaci. Kromě toho, že je označována za podezřelou, nelze o jejím hospodaření ani skutečné činnosti příliš najít.

Mnohem zajímavější je však dřívější Krammerova činnost v Rakousku. Internet má naštěstí jednu vlastnost, která se jedněm může zdát dobrá, druhým špatná, a která se dá nazvat jednoduše pamětí: cokoliv na něj umístíte, to na něm zanechá téměř nesmazatelnou stopu. Německy psaná diskusní fóra jej popisují jako podvodníka, který provozováním pyramidových her způsobil škodu 2.000.000 eur. Jedna společnost se jmenovala WOC neboli World Of Casino. Nábory partnerů prováděla ponejvíce mezi Vídní a Grazem a fungovala na jednoduchém principu: při vstupu jste zaplatili 2.500 eur, za každého nového člena, kterého jste přivedli, jste dostali na místě 1.000 eur. Druhá nesla název Crammer & Pattis. Tím druhým z dvojice byl nějaký Fritz Pattis, vystupující též jako viceprezident WOC. Pěkně se nám to vše uzavírá, že?

Uvedené společnosti fungovaly někdy v roce 2010, a již tehdy mezi osobami, před kterými lidé v Rakousku varovali, byla vedle samotného Ericha také Diana Krammer, z České republiky pocházející Krammerova manželka, která snad mohla svému partnerovi vnuknout myšlenku zkusit štěstí v celkově naivní vlasti svého původu. Zdroj obživy bylo třeba najít, neboť v Rakousku už Krammerovým zřejmě pšenka nepokvete. Uživit se jim nepodařilo ani hudbou, což ovšem nebrání v tom, aby se Erich Krammer v Čechách vydával za úspěšného umělce, nahrávajícího ve stejném studiu jako známá hudební skupina Scorpions. Působí to velkolepě, ale málokterému obdivovateli je hned zřejmý fakt, že při zaplacení požadované sazby si jako hudebník můžete pronajmout jakékoliv studio na světě. Otázkou jen pro mnohé bývá, kde na to vzít. Krammer, zdá se, zdroje našel. Ne tak už odbyt. Nebo někomu z vás snad jméno Loopexx v hudebním světě něco říká? 

Erich Krammer má vše potřebné - chytře vymyšlenou zástěrku a pro leckoho zřejmě i nezbytné charisma. Svým Perform-ers předvádí zatím přívětivou tvář, ale zřejmě vládne i tvrdou rukou. V posledních dnech se objevily zprávy, že se zbavil několika partnerů, kteří se odvážili proti němu nějak vystoupit. Počkejme si, zda bude i nadále takový lidumil a vrátí vyloučeným alespoň vstupní poplatek.

Díky dosti neostré hranici mezi zcela legálním multilevel marketingem a nelegální pyramidovou hrou je dán docela velký prostor podvodníkům, kteří mohou zkoušet pyramidu provozovat pod rouškou zboží či služby, jemuž chybí především reálná hodnota a s ní logicky i prodejnost. Proč nejsou najímáni programátoři, kteří by vybudovali funkční stránky? Každá firma se snaží fungovat s co nejmenším počtem lidí. Z tohoto pohledu je neustálé získávání dalších a dalších partnerů nelogické, zvláště nemají-li tedy skutečně být jediným zdrojem financování. Jenže jsou. A až budou čistě matematicky spotřebováni a zdroj vyschne, čeká další letadlo velmi tvrdé přistání. S ním tvrdě narazí i ti, kteří do projektu investovali svoje peníze. Třicet tisíc nakonec vem čert, to je sice ztráta nepříjemná, ale většinou ne neřešitelná. Jenže tito lidé budou celkem logicky do Perform-ers získávat svoje rodinné příslušníky a známé. A právě těmi mohou být posléze obviňováni, že je připravili o peníze. Je to pravděpodobnější než nevyslovená domněnka, že se na internetu spikli lidé, kteří se předtím ani neznali, do skupiny, která si do programu vetkla jediný cíl - zničit Perform-ers.